9. 1. 2025
Elon Musk, vlastník sociální sítě X, se za několik málo týdnu možná ujme nové role v administrativě prezidenta Trumpa. Na druhý Trumpův mandát se však připravuje i společnost Meta, která mimo jiné provozuje Facebook a Instagram. Aspoň tak ve Spojených státech většina komentátorů hodnotí její oznámení, že na svých sociálních médiích ruší program ověřování faktů a přistupuje namísto toho k systému Community Notes, který funguje právě na Muskově X. V prohlášení Mety se mimo jiné dočtete, že „odborníci, stejně jako všichni ostatní, mají své vlastní předsudky a perspektivy. To se projevilo v rozhodnutích, která někteří učinili ohledně toho, jaká fakta ověřovat a jak (...) Z programu, který měl informovat, se příliš často stal nástroj cenzury.“ Mark Zuckerberg zase řekl: „Budeme spolupracovat s prezidentem Trumpem, abychom zatlačili na vlády po celém světě, které jdou po amerických společnostech a prosazují větší cenzuru.“
Je vcelku jedno, jestli se Meta a Zuckerberg pokoušejí vlichotit se zvolenému prezidentovi (který byl svého času na Facebooku rovněž zabanován), nebo vidí v nové administrativě příležitost, jak s její pomocí agresivněji prosazovat své byznysové zájmy. V obou případech je to špatná zpráva, protože ona skloňovaná „cenzura“ znamená v daném kontextu především sebemenší snahu o to, aby sociální média nesla zodpovědnost za obsah, který zpřístupňují svým uživatelům, podobným způsobem jako média tradiční.
Změna strategie, kterou Meta ohlásila, se prozatím bude týkat jen Spojených států. Přinejmenším v Evropské unii by ostatně její implementování nebylo tak snadné, jako v USA, protože v ní platí od loňské únoru Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act). Díky této legislativě pro technologické giganty není tak snadné zříci se veškeré zodpovědnosti za obsah na jimi provozovaných platformách. Střety mezi Big Tech a EU se přitom budou nejspíš dál vyostřovat, protože podobně jim šlape na paty také Nařízení o digitálních trzích (Digital Markets Act). Právě evropská digitální legislativa může být důvodem, proč Meta náhle našla zalíbení v Donaldu Trumpovi, k němuž byla dříve spíše zdrženlivá (už v prosinci firma darovala milion dolarů Trumpovu inauguračnímu fondu).
Že se podpory v prosazování svých zájmů, které mohou kolidovat se zákony řady zemí, od zvoleného prezidenta mohou nadít, není nepředstavitelné. Na úterní konferenci, která se konala v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, Donald Trump přednesl několik kuriozních nápadů, počínaje ambicí dosáhnout přejmenováním Mexického zálivu na Americký, přes možné uchvácení panamského průplavu a dánské části Grónska, až po anexi Kanady. Ve srovnání s tím je podpora zájmů amerického kapitálu vlastně tradiční a uměřená záležitost. Trump nikoho nenechal ani na okamžik zapomenout na to, že Evropa je z bezpečnostního hlediska na USA závislá. Vzhledem k jeho politickému stylu není nepředstavitelné, že by se mohl snažit spojit vstřícnost vůči evropským spojencům s jejich vstřícností vůči americkému byznysu.
blisty.cz